11/50 Vodní elektrárna na Štvanici

 To jsou přesně ty resty, kvůli kterým jsem si 50ku vymyslela. Štvanická elektrárna, kterou mám za barákem a téměř denně na očích. Jako malá jsem si myslela, že je to rusalčin zámek. Kdykoliv je příležitost se tam podívat, říkám si: tolik bych šla, ale nechce se mi, tak příště. Letos jsem v rámci Open House festivalu nenašla sama před sebou výmluvu, proč to zase odložit.

Elektrárna byla postavena v letech 1912 - 14 a využívala čtyřmetrové převýšení Helmovského jezu. Projekt vypracoval Ing. arch. Alois Dlabač a opravdu se nechal inspirovat francouzskými zámky. Stavbu realizovala firma Müller a Kapsa, turbíny dodala Elektrotechnická akciová společnost (dříve Kolben a spol.). Zařízení vydrželo pracovat až do r. 1972. V 80. letech byla elektrárna kompletně rekonstruována a v současnosti je její řízení zcela automatické.

10/50 Malý Blaník

Malý Blaník (564 m n. m.) je asi nejstarší položka na mém cestovatelkém seznamu. Vždycky ve stínu většího bráchy. Když už se člověk vyskytuje v lokalitě, vydá se na rozhlednu, to je jasný. Přitom tenhle menší kopec je nedoceněná perla. Už jen tím klidem.

Skvělé výhledy na Velký Blaník

Kaple sv. Máří Magdalény postavená v r. 1753, odsvěcená v r. 1782 za josefínských reforem. V 19. stol. obýval zříceninu poustevník Antonín Zeman z Pacova. Jeho duch zde prý nyní hlídá poklad. Z toho vyplývá, že být poustevníkem je asi řemeslo výnosné, nicméně za života si peněz neužijete, neboť byste přišli o image, a po smrti vám na klidu taky nepřidají ...

Zřícenina je v současnosti obehnaná lešením a nepřístupná.

Na vrcholu Malého Blaníku jsou různá kamenná pole vzniklá zvětráváním tzv. blanické ortoruly (druh hlubinné vyvřeliny).

Malý Blaník je podle pověstí místo magické ženské energie, protože zatímco na Velkém Blaníku vykonávali své obřady druidové, sem se chodily bavit druidky. Mistr Jan Hus prý káral obyvatele Podblanicka za to, že chodí na horu provádět nepřístojnosti. I my jsme byli svědky nějakého divného obřadu, nicméně ukrývali jsme se v roští, moc jsme toho neviděli, tak o nepřístojnostech nic nevíme. :-)

Po kopci jsou rozesety "menhiry". Jenže si nejsem jistá definicí menhiru, asi to není jen randomně vztyčený šutr. Tyhle působily spíš dojmem náhrobků a s pomyšlením na rozdivočelé šamanky na vrcholu hory jsme se radši rychle odporoučeli do bezpečnějšího podhůří. :-)

U Býkovických rybníků probíhaly zcela jiné, zvukomalebnější rituály ...

Západ slunce nad Louňovicema

A les vonící jarem ...