Málaga, Granada, Alhambra, Ronda ... V dětství mi zněla ta jména podobně jako Atlantida. Nějaký vzdálený nedostupný ráj.
Podzimní prázdniny mám moc ráda kvůli dušičkové atmosféře českých hor. Trochu jsem si říkala, jestli mi to nebude chybět. Ale naštěstí i do Andalusie dorazil zrovna v týdnu 27. - 31. 10. 2025 podzim, počasí bylo malinko divoké a bylo to krásné. Místňáci vytáhli péřovky a vánoční výzdobu, já plavky.
Málaga
 |
| Ukřičené zelené bandy papoušků mniších jsme potkávali v každém parku. |
Granada a Alhambra
Nasrovský emirát Granada byl posledním muslimským státem na Pyrenejském poloostrově a přetrval do r. 1492. Alhambra a její zahrady jsou opravdu překrásné a stojí za návštěvu.
 |
| Granadské království mělo ve znaku granátové jablíčko, dnes je součástí španělského státního znaku. |
Ronda
Krajina kolem Rondy je opravdu úchvatná a asi by stálo za to, podniknout v těch kopcích nějaký výlet. Na to jsme neměli čas, ale už je výhledy z auta byly nádherné. Cestou tam nás navigace vedla úzkou silničkou skrze hory a olivové háje, kde zrovna probíhala sklizeň. A jet dvacítkou za náklaďákem s olivami je prostě pro našince exotika ...
Slavný a nechvalně proslulý Nový most postavený v letech 1751 - 1793. V mostu je místnost, která za Občanské války sloužila střídavě oběma stranám jako vězení a zajatci z něj byli schazováni do skalní průrvy. Figuruje v Hamingwayově románu "Komu zvoní hrana".
Setenil de las Bodegas a domy pod sklaními převisy
